Na vlastním písečku nebo v globální vesnici?

 

   V tomto textu se budeme zabývat dichotomií pojmů Lokální/Globální. Local je možné definovat jako koncept, kterým sociologové vymezují, co je blízké, provinční, součástí komunity, s čím je zkušenost intimity, sdílených očekávání a obecných vzorců komunikace. [Back, 1998] Globální pak jako širší obraz něčeho, co leží mimo to lokální. Je to také moderní tendence zmenšování světa díky technologiím, komunikačním možnostem a ekonomickým tlakům. [1998: 76] S uvedenými pojmy souvisejí další koncepty: Impérium, Multikulturní, Globální vesnice a Technologie.[tamtéž]

   Při pozorování každodenní reality v městské části starého Londýna je možné vysledovat viditelné stopy dávné kolonizace a explorace, které se staly neoddělitelnou součástí anglické kultury,  dodnes tak zjevné např. na staré Deptfordské radnici . Tato stavba v edwardiánském slohu zosobňuje zašlou slávu britského námořního impéria. Národní hrdinové, jako Francis Drake, Robert Blake nebo admirál Nelson, jejichž jména, jsou vyryta do jednoho z kamenů staré radnice, pomáhali šířit slávu a velikost britského impéria po celé zeměkouli. „Lokální kultura Deptfordu by nemohla být pochopena bez ocenění jeho námořnické historie a globálního spojení se světem, které vzniklo skrze lodě a místní pozoruhodné a strádající lidi, kteří je řídili“ [Back 1998: 64].

   Dalším příkladem může být tradiční anglický odpolední čaj, který je vlastně výsledkem obchodního barteru se stříbrem v Číně, dále jeden z nejtradičnějších kulinářských londýnských pokrmů, smažená ryba s hranolky, který vznikl sloučením „French fries“ a tradiční přípravy ryb východoevropských Židů. „Vztah mezi imperiální expanzí a kulturou je klíčovým ve všeobecném významu být součástí anglické společnosti, a ve významu konkrétně Londýna“ [Back 1998: 69].

  Globalizace je vlastně jinak: „... o smrštění času a prostorových horizontů a vytvoření světa okamžiku a mělkosti. Globální prostor je prostor toků, elektronický prostor bez středu, v němž nejsou ani pevné meze, ani neproniknutelné hranice. V tomto smyslu jsou místní záležitosti důvodem pro to, aby poskytly smysluplný kontext pro lidi v jejich často matoucím světě“ [Back 1998: 76]. Pojmy lokální/globální je  tedy třebachápat ne jako na binární oponenty, nýbrž jako vztahovou kvalitu.

   Dnes bychom nalezli paralelu provázanosti globálního a lokálního např. u cen některých vstupních surovin průmyslových výrobků, jejichž výše je určována na komoditní světové burze. Zatímco dříve platilo, že cena vstupů byla dána dohodou mezi prodávajícím a nakupujícím, dnes mnoho cen, např. barevných kovů, určuje světová komoditní burza. Výslednou nákupní cenu lze pak ovlivňovat, ale také garantovat, závazkem ročního odebíraného množství. Finální výrobek, který si tedy koupíme v nejbližším obchodě, byť je české provenience, nese ve své ceně dopad světové ceny vstupních surovin obchodovaných na komoditních burzách.

   Jestliže konkrétně český výrobní podnik nakupuje pro svoji výrobu od českého – lokálního dodavatele např. mosaznou tyčovinu (barevný kov), ze které vyrábí šrouby do svých výrobků, nakupuje za cenu, která je přímo závislá na cenách určených světovou komoditní burzou, konkrétně pro ceny mosazi. Podobně je tomu např. s cenami ropy, kde cenu za barel určuje OPEC a český řidič pociťuje jeho vliv při každém tankování. Vstupní suroviny, jako barevné kovy, ropa, ocel, ale i zemědělské produkty, bývají často vyráběny v zemích, které jsou bývalými koloniemi některých západních mocností. Dnes je patrný vliv těchto mocností v oblasti dodávek technologií nezbytných pro těžbu  a zpracování surovin pro výrobu spotřebního zboží např. pro světovou síť supermarketů. Globalizační trendy zkrátily komunikační vzdálenosti a zavedly moderní technologie nejen do zdrojových zemí tzv. třetího světa, ale i do postkomunistických zemí, které dnes slouží Západu jako zdroj levné, ale poměrně přizpůsobivé a technicky pokročilé pracovní síly. ČR v tomto ohledu není vyjímkou, proto je většina „perspektivního“ průmyslu již v rukou západních investorů. Český personál jen naplňuje podnikatelské záměry k maximalizaci zisku, který je přímo závislý na cenách vstupních surovin, pracovní síly a na dosažených prodejních cenách. Ceny mnoha surovin jsou tedy ovlivněny cenami z komoditní světové (globální) burzy, ceny pracovní síly jsou ovlivněny m.j. stavem lokální nezaměstnanosti, který je m.j. ovlivňován ještě levnější pracovní silou imigrantů z rozvojových zemí, a prodejní ceny českých výrobků v českém – lokálním prostředí, jsou konečně determinovány globálním bumerangem levné asijské konkurence.

 

 

Přímé citace v textu přeložil MK.

 

Literatura: