PROBLEMATIKA ZVLÁDÁNÍ UČENÍ NADANÝCH ŽÁKŮ A STUDENTŮ

06.02.2017 22:11

   Je dobrým zvykem naší společnosti chránit a podporovat slabší a potřebné. Tak by tomu mělo být i v méně rozvinutých společnostech, např. tzv. třetího světa.  Myslím si také, že každá společnost potřebuje špičkové vědce, lékaře, učitele, právníky, architekty, manažery, politiky, literáty nebo filozofy, na jejichž úspěchy může být před světem právem hrdá. Je to fenomén úspěchu, který se jako nová modla v našich zemích trvale zabydlel. Lidé jako Dale Carnegie, Stephen R. Covey, Phil Laut nebo Napoleon Hill ovlivnili svými bestselery vztah k úspěchu miliónů lidí na celém světě, ČR nevyjímaje. Ještě v osmdesátých letech byl vzdělávací systém v USA brán jako nejlepší cesta k úspěchu. "Americký sen" byl personifikován schopností zajistit si životní potřeby i luxus skrze úsilí věnované vzdělání do určitého stupně, které je pak využito jako klíč k otevření dveří, zamčených pro jedince bez vzdělání (Dunn, R., Griggs, S.A. & Price G.E., 1993). Kladením rovnítka mezi školní úspěšnost a úspěšnost v životě, bychom se ovšem mohli dostat na velmi tenký led. Jiný případ představuje školní neúspěšnost u nadaných a možnosti odhalení jejich skrytého potenciálu.

   Přestože je školní neúspěšnost - podvýkon (underachievement) nadaných žáků a studentů v zahraničí zkoumána již od 40. let 20. století, u nás, v prostředí výzkumné a aplikované psychologie, jde o poměrně novou otázku. Podle americké Národní komise pro kvalitu vzdělávání je v USA až 50% nadaných studentů, kteří nedosahují odpovídajících akademických výsledků  (Dvořáková, Portešová, Budínová & Tyrlík, 2006). Domnívám se, že toto téma si zaslouží větší pozornost i v našem prostředí. Podle Dvořákové et al. (2006) se odborná literatura na téma nadaných, ale školsky neprospívajících žáků, odvolává na Termanovu a Odenovu longitudinální studii rozumově nadaných dětí a dospívajících.  Podle ní podvýkonní žáci nepodávají odpovídající školní výkon vlivem nedostatečné motivace, zvýšené frustrace, narušených rodinných vztahů, zdraví nebo osobnostních charakteristik. "Praktiční psychologové v USA, osloveni Národním výzkumným centrem pro nadané a talentované, označili dokonce problém podvýkonu nadaných dětí a studentů za hlavní a nejdůležitější vědecký problém v této oblasti" (Renzulli, Reid & Gubbins, cit. dle Dvořáková et al., 2006, s. 522).  

   Studie Dvořákové et al. (2006), která je v našem vědeckém prostředí ojedinělá svým rozborem osobnostních a zájmových charakteristik rozumově nadaných, ale školsky podvýkonných žáků, poukazuje pro potřebu jejich identifikace na důležitost rozporu mezi (a) kognitivními schopnostmi a školním výkonem, (b) školními znalostmi a speciálními znalostmi z mimoškolních aktivit, (c) školním výkonem a zájmy a (d) hodnocením výkonu dítěte rodiči a učiteli. Jako možné příčiny školního podvýkonu nadaných žáků cituje Spevaka a Karinchovou (cit dle Dvořáková et al., 2006), kteří uvádějí empiricky ověřená zjištění, a to zejména naučené vzorce chování ve škole i mimo ni. Jako možné determinanty vývoje jedince např. k naučené bezmocnosti, coby strategii zvládání narušených vztahů, označuje Butler-Porová (cit. dle Dvořáková et al., 2006) (a) rodinu, (b) školu a (c) jedincovo sebepojetí. Z vlastní zkušenosti k etiologii vzniku podobného problému uvedu příklad nadaného spolužáka z gymnázia, který byl přítomen smrtelné nehodě svého otce. Obrat k horšímu v jeho přístupu ke školním povinnostem po traumatizující události vedl postupně k chronické změně chování, dramatickému zhoršení prospěchu, až ke stavu, který z dnešního pohledu připomínal naučenou bezmocnost. Tehdy neřešený problém se podepisuje na životní situaci tohoto člověka dodnes.

   Situace podpory nadaných žáků v ČR se až v poslední době, s ohledem na poměrně krátkou historii vědeckého zájmu o danou problematiku, začíná postupně zlepšovat. Na jaře 2009 schválilo MŠMT Koncepci péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období 2009 - 2013.  Národní ústav odborného vzdělávání nabízí seznam institucí, na které je možné se obrátit v případě potřeby metodické pomoci v péči o nadané. Jmenujme Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Národní institut dalšího vzdělávání (oddělení Talentcentrum), Národní institut dětí a mládeže, Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky, os., Společnost pro talent a nadání - člena mezinárodní společnosti ECHA a neopomenutelné Centrum rozvoje nadaných dětí  při FSS MUNI (Národní ústav odborného vzdělávání, 2009).

Závěr:

   Jako klíčové pro pomoc nadaným žákům a studentům vykazujícím podvýkon vnímám společně s autory sborníku dva koncepty: (1) učební styly - pochopení, že různí jedinci zvládají složitější situace nebo dovednosti různě a (2)  vícerozměrnost nadání - poznání, že jedinci mohou vyjádřit své nadání různými způsoby a na různých úrovních. Mimo to je důležité vnímat jedinečný vliv kultury na sociální a intelektový vývoj jedince obecně, a její partikulární vliv na nadání a učební styly (Milgram, R. M., Dunn, R. & Price, G. E., 1993). Jednoznačně tedy vyplývá potřeba individuálního přístupu ruku v ruce s profesionálním posouzením a identifikací nadaných jedinců.

   V ČR dnes existuje právní úprava, která nadprůměrné děti definuje vyhláškou 73/2005 Sb., §12. Ke vzdělávání žáků mimořádně nadaných, uvádí:

Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádných nadání žáka provádí školské poradenské zařízení (Peštová & Šamalík, 2006).

 V této oblasti, snad více než jinde, platí známé - co se živí, to roste, co se neživí, to umírá.

Literatura:

Dunn, R., Griggs, S.A. & Price G.E. (1993). The Learning Styles of Gifted
Adolescents in the
United States. In Milgram, R. M., Dunn, R. & Price, G. E. (Eds.), Teaching and Counseling Gifted and Talented Adolescents: An International Learning Style Perspective.  (s.119 - 136). Westport, Connecticut, London: Praeger Publishers.

Dvořáková, J., Portešová, Š., Budínová, L. & Tyrlík, M. (2006). Osobnostní a zájmové charakteristiky rozumově nadaných školsky podvýkonných žáků. Československá Psychologie, 50, 6, 522-532. Research Library. Retrieved October 20, 2009, from: ProQuest Database

https://proquest.umi.com/pqdweb?RQT=318&TS=1235382885&clientId=45397&VType=PQD&VName=PQD&VInst=PROD&pmid=72396&PageNum=1.

Instituce, na které je možné se obrátit. Národní ústav odborného vzdělávání. Retrieved October 20, 2009, from: https://www.nuov.cz/instituce-na-ktere-je-mozne-se-obratit.

Milgram, R. M., Dunn, R. & Price, G. E. (Eds.). (1993). Teaching and Counseling Gifted and Talented Adolescents: An International Learning Style Perspective.  Westport, Connecticut

London: Praeger Publishers.

Peštová, I., Šamalík, M. (2006). Poradenská psychologie pro děti a mládež. Praha: Grada.

Zpět